8.4.2013 - Nicolas
Dneska už si pes nemůže být jistý vůbec ničím. Dvounožci říkají, že pro ně jsou jistoty jen dvě – placení daní a smrt. O tom prvním toho moc nevím a o tom druhém odmítám uvažovat v tak mladém věku.
Já jsem si myslel, že mám ve svým životě taky pár věcí jistých – misku plnou žrádla, mazlení kdykoliv si vzpomenu, a pak taky pozornost místních psích slečen. Ale jak se ukázalo, tak ne všechno je tak, jak má být.
Například málokdo ví, že Pythagoras vlastně nevymyslel Pythagorovu větu. Babyloňané ji používali tisíc let předtím, než se Pythagoras vůbec mihnul jako svůdný záblesk v očích svých řeckých rodičů.
Ale abych se vrátil k těm mým nejistým jistotám. Brácha zase venku někde něco olíznul přesto, že ví, že jeho imunita je na pováženou. Samosebou z toho měl zase střevní potíže. Psí doktor řekl první blbost, která ho napadla, že prý brácha musí alespoň jeden den držet hladovku, a k tomu brát černý uhlí a nějakou pastu. No, ať to po sobě čtu kolikrát chci, tak v tom nikde nevidím napsáno, že bych měl tu hladovku držet taky. Ale páníčkové asi mají bujnou fantazii, protože z toho usoudili, že ani mně neublíží, když jeden den nebudu jíst, prý jako morální podpora svýmu bráchovi. Asi bych měl být rád, že jsem jako morální podpora nemusel jíst to černý uhlí a pastu, co? Tak toliko k jedný jistotě.
No a druhý příklad – daleko horší – u nás na sídlišti je krásná čubinka Daisy. Je to černá mopsice a podle čuchu jsem už týden čekal, kdy bude mít svoje „čubí dny“. Včera jsem se s ní potkal a bylo to tady. Těšil jsem se, že konečně budu moct splnit svoje životní poslání a udělat jí pár krásných miminek, ale paničky se hned domluvily a daly mě na vodítko. Chápete to? A přitom už několik měsíců říkala Daisyina panička: „No jo krasavče, Daisy čeká zrovna na tebe, jsi ten nejkrásnější z celého sídliště“. Takže jsem žil v jistotě, že až to přijde, tak splním svou povinnost. Jenže dvounožci mě opět takhle podvedli. A vůbec je nezajímalo, že se s Daisy máme rádi. Poslouchal jsem takový řeči, jako že je ještě mladá nebo co a že pak bude hledat ženicha mezi svojí rasou. Tak - a jsme opět u toho - uznejte sami – máme my psi v životě nějaké jistoty?